Aegilops triuncialis L.

Herbarium Florae Asiae Mediae
ab Universitate Asiae Mediae editum. Fasc. XXII. Julio a. 1934.
542. Aegilops squarrosa L
Sp. pi* ed. 1) p. 1051—1753.—Gris, in Ldb. FI. Ross. IV, p. 326.—Rgl.
in AHP. VII, p. 576.—Boiss. FI. Or. V, p. 676.—Zhukovsky in Bull. Appl.
Bot., Gen. a. Pl.-Breed. XVIII. 1, p. 547.—Eig. Monogr.-krit. Uebers. Gatt.
Aegil., p. 88.— T. squarrosum Raspail in Ann. sc. nat. V, p. 435—1825.—
T. Aegilops PB. Agrost., p. 180 — 1812 (nomen).—Hook. FI. Brit. Ind.
VII, p. 367.—Rosh. in AHP. XXXVHI, p. 149.—Aegilops Tauschii Coss.
Not. sur quelq.pl. crit. Franc. II, p. 69—1849.— Triticum Tauschii Schmalh
i n c£a. Cp. h 10*. Pocc. II, p. 652—1897.
§ Pachystachys Eig.
Montes meridionales: Tian*schan occidentalis. Ad
declivia argillosa secus canalem Boz-su prope urbem Taschkent.
1925. V. 27 fr. submat.	Leg. Vvedensky.
Det. Nevski.
04293940